Jak snížit vlhkost v bytě? 7 kroků ke zdravému domovu

Proč je vlhkost problém?

Voda je základ života, to je jasná věc. Jenže když jí je ve vzduchu u vás doma moc, začne to žít i tam, kde o to vyloženě nestojíte. Vysoká vlhkost v bytě totiž funguje jako VIP pozvánka pro plísně, roztoče a další mikroorganismy. Když se řeší vlhkost v bytě, zdraví by mělo být zkrátka vždy na prvním místě. Pokud se ráno budíte s ucpaným nosem, pokašláváte, pálí vás oči nebo vás trápí nevysvětlitelné alergie či astma, skrytým viníkem může být právě těžký a nadměrně vlhký vzduch.

Kromě zdraví ale trpí i samotná nemovitost. Překvapilo by vás, jak často a zcela zbytečně vznikají spory mezi majiteli a nájemníky kvůli škodám, kterým šlo předejít. Zvýšená vlhkost způsobuje kroucení a bobtnání plovoucích podlah, olupování maleb a tapet, a dokonce i korozi kovových prvků nebo zatuchnutí čalouněného nábytku. Tomu všemu se dá přitom celkem snadno zabránit, když víte, jak s mikroklimatem v domácnosti pracovat.

Optimální vlhkost v bytě

Asi si říkáte, co to vlastně znamená „tak akorát“. Vzduch by u vás doma neměl připomínat tropický prales (kde se rosí i zrcadla v předsíni), ale ani vyschlou poušť (kde vás škrábe v krku). Obecně platí, že optimální vlhkost v bytě by se měla dlouhodobě pohybovat v rozmezí 40 až 60 %.

Přesná čísla se ale mírně liší podle toho, co se zrovna děje venku za oknem:

• V zimě je venkovní vzduch přirozeně sušší a my uvnitř navíc topíme. Proto je ideální vlhkost v bytě během topné sezóny zhruba mezi 45 a 60 %.
• V létě, kdy okny proudí teplý vzduch zvenčí, je laťka o něco nižší, většinou mezi 40 a 55 %.

A co jednotlivé místnosti?

Každý pokoj má trochu jiný režim a nelze všude měřit stejným metrem. V ložnici, dětském pokoji nebo obýváku se snažte držet zlatého středu. V koupelně nebo v kuchyni poletí čísla při sprchování nebo vaření přirozeně strmě nahoru, klidně i k 70 nebo 80 %. Důležité ale je, aby správná vlhkost v bytě netrvala takto vysoko dlouho a vzduch se díky správnému odvětrání relativně rychle vrátil do normálu.

Jak změřit vlhkost v bytě a nebýt na to expert

Dívat se na orosená okna nestačí, to už je spíše varovný signál, že je něco špatně a kondenzace je v plném proudu. Abyste měli naprostou jistotu a operovali s přesnými daty, pořiďte si vlhkoměr (odborně hygrometr). Je to malá, elegantní a dnes už velmi levná krabička, kterou navíc často najdete zabudovanou i v obyčejných digitálních hodinách nebo domácích meteostanicích.

Pokud řešíte, jak změřit vlhkost v bytě, postup je naprosto jednoduchý: prostě postavte vlhkoměr na skříňku, stůl nebo poličku ideálně doprostřed místnosti. Nedávejte ho ale přímo na parapet k oknu, těsně nad rozpálené topení ani do bezprostřední blízkosti sporáku – tam byste naměřili zkreslené hodnoty. Pokud se vám čísla na displeji trvale drží nad šedesátkou, je čas začít jednat. A platí to samozřejmě pro všechny typy bydlení, protože vlhkost v domě se řídí úplně stejnými fyzikálními zákony jako ta v malém panelákovém bytě.

Kde se ta vlhkost pořád bere?

Možná si říkáte, že když vám nezatéká střechou a neteče pračka, nemá se tam voda jak dostat. Opak je pravdou. Tím vůbec největším výrobcem vlhkosti v domácnosti jsme totiž my sami.

Když přemýšlíme, jak na vlhkost v bytě, musíme si uvědomit, kolik vody denně vyprodukujeme jen tím, že doma běžně fungujeme:

• Dýchání a pocení: Jen samotným dýcháním a mírným pocením odpaří čtyřčlenná rodina za jeden den do vzduchu klidně i 10 litrů vody.
• Vaření a sprchování: Jedna desetiminutová horká sprcha pošle do éteru další litry, o nedělním vývaru bublajícím na plotně nemluvě.
• Sušení prádla: Mokré tričko, džíny nebo osušky na sušáku pustí při schnutí veškerou svou vodu rovnou do vašeho obýváku.
• Květiny a akvária: I vaši zelení oblíbenci v květináčích, domácí mazlíčci nebo nezakryté akvárium přispívají svou troškou do mlýna.

Suma sumárum, pokud tuhle nashromážděnou vodu pravidelně nepustíte ven, logicky se usadí na těch nejstudenějších místech v místnosti (typicky v rozích u obvodových zdí za nábytkem nebo na sklech oken) a brzy začne kondenzovat.

Jak snížit vlhkost v bytě: 7 vyzkoušených tipů

Už víte, kde se ten vlhký vzduch bere a proč ho doma rozhodně nechcete. Teď se pojďme podívat na to nejdůležitější – jak snížit vlhkost v bytě tak, aby vás to nestálo hromadu času, peněz ani nervů. Většinou totiž stačí jen lehce upravit každodenní návyky.

1. Větrejte jako profesionál

Otevřená ventilačka po celý den, zvlášť v chladných měsících, je ta nejhorší možná varianta. Tím si jen ochladíte stěny a ostění oken, čímž kondenzaci spíše podpoříte, ale vlhkosti se nezbavíte. Tajemství úspěchu tkví v průvanu. Otevřete okna dokořán klidně i ve více místnostech naráz, a to na 3 až 5 minut. Rychle se tak vymění vzduch, ale stěny a nábytek nestihnou vychladnout. Tohle rychlé větrání zopakujte ideálně třikrát až čtyřikrát denně.

Mikroventilace? V zimě raději ne

Mnoho lidí používá na oknech polohu kliky zvanou mikroventilace. V létě je to fajn, ale v zimě se jí raději vyhněte. Způsobuje zbytečný únik tepla, namrzání těsnění a stěny v okolí okna se nepříjemně ochlazují, což je pro plíseň doslova ráj.

2. Pozor na sušení prádla

Jedna pračka mokrého prádla dokáže do vzduchu vypustit i dva až tři litry vody. Pokud to jen trochu jde, sušte prádlo venku na balkoně, na půdě, nebo si pořiďte sušičku, která tento problém vyřeší trvale. Jestli musíte sušit klasicky na sušáku v bytě, postavte ho co nejblíže k oknu a v dané místnosti mnohem častěji větrejte. V žádném případě nedávejte mokré oblečení přímo na horké radiátory – tím vlhkost vženete do vzduchu raketovým tempem a navíc omezíte výkon topení.

3. Vařte chytře (a s digestoří)

Guláš bublající dvě hodiny na plotně je sice kulinářská paráda, ale pro vzduch u vás doma už méně. Používejte při vaření pokličky – udržíte páru v hrnci, zkrátíte dobu vaření a ještě ušetříte za energie. Naprostou samozřejmostí by mělo být zapnutí digestoře. Pokud máte digestoř bez venkovního odtahu (pouze s uhlíkovým filtrem, který čistí pachy, ale neřeší páru), nezapomeňte po každém větším vaření kuchyň pořádně vyvětrat.

4. Po sprše zavírejte dveře

Máte po horké sprše z koupelny parní lázeň? Určitě nenechávejte otevřené dveře do chodby, ať se pára nerozuteče po celém bytě a nevsákne se do koberců nebo oblečení v šatní skříni. Nechte koupelnu chvíli zavřenou, zapněte odvětrávání (ventilátor), a pokud tam máte okno, prostě ho na pár minut otevřete dokořán.

5. Odvlhčovače jako záchranná brzda

Když ani pravidelné a důkladné větrání nestačí (například u starších, špatně izolovaných domů nebo bytů v suterénu), je na čase povolat techniku. Na trhu najdete spoustu možností. Pro menší problémy postačí pasivní pohlcovače vlhkosti ve formě tablet, které zachytávají vodu do plastové nádobky. Pokud ale řešíte závažnější situaci, vyplatí se rovnou investovat do elektrického kompresorového odvlhčovače vzduchu. Ten dokáže ze vzduchu dostat i několik litrů vody denně, pohlídá si procenta automaticky a investice se vám rychle vrátí v podobě zdravého domova.

6. Nelepte nábytek přímo na zdi

Tohle je velmi častá, ale nenápadná chyba při zařizování bytu. Pokud máte velkou šatní skříň, komodu nebo rohovou pohovku přiraženou úplně natěsno ke zdi (zejména k té obvodové, která přímo sousedí s venkovním prostorem), vzduch za ní nemůže vůbec cirkulovat. Zeď snadno prochladne a sražená voda nemá kam unikat. Nechte proto mezi nábytkem a stěnou vždy alespoň 5 až 10 centimetrů mezeru.

7. Topte plynule a nenechte byt vymrznout

Fyzika mluví jasně: teplý vzduch udrží mnohem více vlhkosti než ten studený. Pokud přes den, když odejdete do práce, úplně vypnete topení, vzduch v bytě zchladne. Výsledek? Veškerá vlhkost se okamžitě srazí na studených stěnách nebo oknech. Snažte se proto udržovat stabilní teplotu. Topte raději plynule na trochu nižší stupeň (například 21 °C v obýváku a 18 °C v ložnici), než abyste střídali úplné chladno s přetopenými místnostmi.

Nájemník vs. majitel: Kdo řeší plíseň?

Pravda je taková, že vina může být na obou stranách. Pokud nájemník nerespektuje základní pravidla, neustále suší prádlo uvnitř, vaří bez pokliček a digestoře a nesprávně větrá, je náprava (i ta finanční) čistě na jeho bedrech. Správné užívání bytu zkrátka vyžaduje selský rozum a trochu spolupráce.

Na druhou stranu, pokud nájemník dodržuje všechna pravidla, topí, větrá, a vlhkost se v bytě přesto sráží ve velkém, může být problém přímo ve stavbě samotné. Často za to mohou stará nebo naopak příliš těsná nová okna bez odvětrávání, chybějící fasádní izolace, praskliny ve zdivu nebo takzvané tepelné mosty. V takovém případě musí převzít otěže a jednat majitel.

Základem je vždy otevřená a klidná komunikace. Majitel by měl nájemníkovi hned na začátku (například při předání klíčů) vysvětlit specifika bytu a nájemník by zase neměl s nahlášením problému čekat, až se z malé černé tečky v rohu stane nezvladatelný houbový les.

Mít doma zdravý a svěží vzduch není žádná raketová věda

Stačí si pohlídat, ať se celková vlhkost pohybuje ideálně mezi 40 a 60 %. Pořiďte si za pár korun jednoduchý vlhkoměr a udělejte si z krátkého, ale opravdu intenzivního větrání každodenní rituál, který zapojíte do své rutiny. K tomu zavírejte dveře při koupání, zapínejte při vaření digestoř a nepodceňujte vliv sušícího se prádla na celkové klima v místnosti. Uvidíte, že se vám, vašim dětem i vaší nemovitosti bude dýchat mnohem lépe.