Kácení stromů bez povolení vás může stát až 100 000 korun. Víte, co (ne)smíte na vlastní zahradě?

Kdy smíte pokácet strom bez povolení

Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) připouští situace, kdy můžete pokácet strom na vlastním pozemku bez nutnosti žádat o povolení od úřadů. Nejde však o úplnou volnost – zákonné výjimky jsou jasně definované a podmíněné konkrétními parametry. Pokud je nesplníte, vystavujete se riziku citelné pokuty.

Průměr kmene a další rozhodující kritéria

Rozhodujícím faktorem je průměr kmene stromu ve výšce 1,3 metru nad zemí. Pokud tento průměr nepřesáhne 80 cm u dřevin rostoucích ve skupinách a do 130 cm u jednotlivých stromů, nevyžaduje se žádné povolení. Důležité je však měření provést opravdu ve výšce 1,3 metru nad terénem – ne v místě kořenového náběhu, kde bývá kmen silnější.

Další podmínky, kdy není třeba povolení:

• jedná se o keřový porost do plochy 40 m²,
• strom ohrožuje zdraví nebo život (nutno později doložit, např. havarijním stavem či odborným posudkem),
• kácení probíhá v rámci péče o zahradu, pokud není strom výrazným krajinným prvkem (viz dále),
• strom je uschlý nebo vyvrácený, a tedy zjevně uhynulý.

Kácení ovocných stromů – specifická pravidla

U ovocných stromů zákon připouští větší volnost, protože tyto dřeviny nebývají považovány za součást veřejné zeleně. Pokud roste ovocný strom na oploceném pozemku u rodinného domu nebo chaty, který není veřejně přístupný, lze ho často pokácet bez povolení – za předpokladu, že není výjimečný svým vzrůstem, stářím či významem (např. stará hrušeň vedená jako památný strom). Ovocný strom ale není automaticky vyňatý ze všech pravidel. Pokud například roste v chráněné oblasti, na veřejném prostranství nebo dosahuje mimořádných rozměrů, opět platí povinnost žádat o souhlas.

Strom jako překážka nebo nebezpečí

Zákon rovněž rozlišuje situace, kdy strom bezprostředně ohrožuje zdraví, majetek nebo provoz zařízení (např. padlý strom u vedení elektřiny). V těchto případech není třeba čekat na vyřízení žádosti – ale je třeba zpětně doložit oprávněnost zásahu, například fotografiemi, zprávou od arboristy nebo místního úředníka.

Kdy je nutné žádat o povolení ke kácení stromu

Pokud strom nespadá pod zákonné výjimky, je třeba podat oficiální žádost o povolení ke kácení. Povolení vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností (ve větších městech zpravidla odbor životního prostředí). Nejde přitom jen o formalitu – pokud strom plní ekologickou, estetickou nebo krajinotvornou funkci, může úřad žádost zamítnout nebo omezit podmínkami.

Kácení v ochranném pásmu nebo chráněné oblasti

Pokud se strom nachází:

• v ochranném pásmu, například poblíž vodních toků nebo silnic,
• v chráněné krajinné oblasti (CHKO),
• v památkové zóně nebo na kulturní památce,

platí zpřísněný režim. V takových případech nestačí obecní úřad – může být nutné vyjádření i dalších orgánů ochrany přírody nebo památkové péče. I běžný ořech v zahradě může být v některých lokalitách považován za cennou dřevinu, jejíž odstranění podléhá zvláštnímu režimu.

Vliv na krajinný ráz a veřejný zájem

Úřad posuzuje také vliv stromu na krajinný ráz, biodiverzitu a estetickou hodnotu prostředí. Stromy, které jsou solitérní, mohutné, staré nebo dobře viditelné z veřejných míst, mohou být považovány za významné krajinné prvky – a jejich kácení nemusí být povoleno, ani když se nacházejí na soukromém pozemku. Typickým případem je velký javor nebo lípa u starého stavení, která dotváří charakter daného místa.

Strom jako součást veřejné zeleně

Na pozemcích přístupných veřejnosti – například ve vnitroblocích, u bytových domů, škol či firem – platí jiný režim než na oplocených zahradách. Pokud je strom vnímán jako součást veřejného prostoru, i když roste na soukromém pozemku, vyžaduje povolení. Důvod je jednoduchý: kácení takového stromu ovlivňuje i okolní komunitu.

Ovocný strom lze pokácet bez povolení, pokud není výjimečný svým vzrůstem, stářím či významem.

Jak podat žádost o kácení stromu na vlastním pozemku

Pokud zjistíte, že ke kácení potřebujete povolení, čeká vás poměrně jednoduchý, ale formálně důležitý krok – podání žádosti. Tuto agendu vyřizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, konkrétně jeho odbor životního prostředí.

Co musí žádost obsahovat

Správně sepsaná žádost by měla obsahovat následující údaje:

• jméno a příjmení vlastníka pozemku, případně osoby zmocněné k jednání,
• adresu pozemku, kde se strom nachází (včetně parcelního čísla),
• popis stromu (druh, počet, přibližný průměr kmene, výška),
• důvod kácení – např. špatný zdravotní stav, provozní nebezpečí, stavební záměr apod.,
• termín, kdy má ke kácení dojít,
• návrh náhradní výsadby (pokud je požadována),
• případně fotodokumentaci nebo odborný posudek.

Na většině úřadů lze využít formulář žádosti, který bývá dostupný ke stažení na jejich webových stránkách. V některých případech je možné podat žádost i datovou schránkou nebo přes portál občana.

Kam žádost podat a jaký je správní postup

Žádost se podává na odbor životního prostředí příslušného městského/obecního úřadu. Pokud strom roste v chráněné oblasti, může úřad přizvat k řízení i orgány ochrany přírody nebo památkové péče.

Po podání žádosti může proběhnout místní šetření, při kterém pracovník úřadu posoudí situaci přímo na místě. Úřad následně vydá rozhodnutí, v němž:

• žádost schválí bez výhrad,
• žádost schválí s podmínkami (např. náhradní výsadba),
• žádost zamítne.

Lhůty pro vyřízení žádosti

Zákonná lhůta pro rozhodnutí činí obvykle 30 dnů, v komplikovanějších případech až 60 dnů. Pokud se kácení týká chráněného území nebo má být nahrazeno výsadbou, počítejte s tím, že řízení může trvat déle. Kácení lze provést až po nabytí právní moci rozhodnutí, což může trvat ještě několik dní po jeho doručení.

Sankce za kácení stromů bez povolení

Mnoho lidí se domnívá, že na vlastním pozemku si mohou se stromy dělat, co chtějí. Tato představa se však může pěkně prodražit. Pokud pokácíte strom bez potřebného povolení, vystavujete se riziku pokuty, která může u fyzických osob dosáhnout až 100 000 korun. Právnické osoby či podnikatelé přitom mohou zaplatit až dvacetinásobek – tedy až 2 000 000 korun.

Úřady přitom mohou zasáhnout i zpětně. Kácení si často všimnou sousedé, pracovníci obce nebo městské policie. A jakmile strom zmizí, neznamená to, že je vše vyřešeno – naopak, inspektorát ochrany přírody může zahájit správní řízení a požadovat vysvětlení, proč k odstranění došlo. Nestačí přitom jen říci, že strom byl starý, nebo že se vám nelíbil. Úředníci chtějí důkazy: fotky, odborný posudek nebo alespoň svědecké potvrzení o havarijním stavu.

V praxi platí jednoduché pravidlo: nejdřív povolení, potom pila. Pokud si nejste jistí, zda konkrétní strom vyžaduje souhlas úřadu, raději se informujte předem. Ušetříte si nejen peníze, ale i nervy.

Tipy, jak předejít problémům s kácením stromů

Pokud si chcete ušetřit komplikace, pokuty a zdlouhavá správní řízení, klíčem je pečlivá příprava a komunikace. I když se kácení týká vašeho pozemku, strom může ovlivňovat okolí víc, než si myslíte – a právě to bývá častý problém. Začněte tím, že si ověříte právní stav pozemku a ověříte si, zda se strom nenachází v chráněné oblasti nebo ochranném pásmu. Také si proměřte průměr kmene ve správné výšce (130 cm nad zemí). Užitečné je pořídit si aktuální fotografie stromu – zejména pokud je napadený, vyvrácený nebo jinak ohrožuje bezpečnost. V případě pochybností se obraťte na arboristu, který vám vystaví posudek.

Povolení ke kácení potřebujete vždy, když má strom průměr kmene nad zákonný limit.

Vyplatí se také informovat sousedy. Pokud jim strom stíní, opadává jim listí na zahradu nebo je jinak omezuje, mohou mít k vašemu záměru výhrady – a neváhají kontaktovat úřady. Naopak, pokud budete jednat otevřeně a s respektem, často předejdete zbytečným stížnostem a konfliktům. A nakonec: nebojte se zeptat přímo na obecním úřadě. V mnoha případech vám pracovníci ochotně poradí, jak správně postupovat. Předejdete tak zbytečným nedorozuměním i riziku, že se váš zahradnický plán promění v právní problém.

Kácení stromů načerno se nevyplácí

Z právního hlediska nezáleží na tom, zda strom roste na vaší zahradě, nebo na veřejném prostranství – pokud splňuje určitá kritéria, spadá pod zákonnou ochranu. Vlastník pozemku je proto povinen řídit se pravidly stanovenými zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Obecně platí, že povolení ke kácení potřebujete vždy, když strom:

• má průměr kmene nad zákonný limit (80 cm ve skupině, 130 cm samostatně),
• roste v chráněné oblasti, ochranném pásmu nebo na veřejně přístupném pozemku,
• je výrazným krajinným prvkem nebo plní ekologickou funkci.

Naopak bez povolení můžete kácet stromy, které jsou menší, rostou v oplocené zahradě u domu a nejsou chráněné zvláštními předpisy. U ovocných stromů platí mírnější režim, ale ne vždy jsou automaticky vyňaty ze zákonné ochrany.  Pamatujte, že úřady berou kácení stromů vážně – a nelegální zásah může vést nejen k vysoké pokutě, ale i povinnost vysadit nové stromy. Pokud si nejste jistí, vždy je lepší jednat s úřady otevřeně a včas.

Často kladené otázky

Kdy mohu pokácet strom na zahradě bez povolení?

Pokud strom nemá větší průměr než 80 cm (ve skupině) nebo 130 cm (jako solitér), neroste v chráněné oblasti a není významným krajinným prvkem, povolení obvykle nepotřebujete.

Jak zjistím, zda potřebuju povolení ke kácení stromu?

Ověřte si průměr kmene, polohu stromu a případná omezení (např. ochranné pásmo). V případě nejistoty se obraťte na odbor životního prostředí.

Platí jiná pravidla pro ovocné stromy?

Ano. U ovocných stromů je režim mírnější, zejména pokud rostou na oplocené zahradě u domu. Ale i ty mohou spadat pod ochranu, pokud jsou výjimečné nebo rostou ve zvláštním režimu.

Může mi úřad zakázat pokácení stromu na mém pozemku?

Ano, pokud strom splňuje podmínky ochrany – například je součástí krajinného rázu, roste v CHKO nebo je jinak významný, může být žádost zamítnuta.

Co mám dělat, když strom ohrožuje bezpečnost, ale nemám povolení?

V případě bezprostředního ohrožení života nebo majetku můžete strom pokácet i bez povolení – ale následně musíte úřadu doložit důvod, např. fotografiemi nebo odborným posudkem.