Vyplatí se nádrž na dešťovku? Kolik ušetříte a jak ji vybrat

Kolik ušetří nádrž na dešťovou vodu?

Zachytávání dešťovky patří k nejjednodušším způsobům, jak doma šetřit vodu – a tím i peníze. Dešťová voda se skvěle hodí na zalévání zahrady, splachování toalet, praní nebo mytí auta. Pokud je systém dobře navržený, zvládne ročně ušetřit tisíce litrů pitné vody, což se příjemně projeví i na vyúčtování.

Příklad z praxe:

Každý výrobce bude uvádět trochu jiná čísla. Obecně ale platí: Rodinný dům se střechou o ploše 100 m² může za rok zachytit až 65 000 litrů dešťové vody. Při ceně vody kolem 100 Kč za kubík to znamená úsporu přes 6 000 Kč ročně – obzvlášť pokud vodu využíváte nejen na zahradě, ale i v domácnosti.

U menších nádrží určených pouze k zálivce se úspora pohybuje spíše ve stovkách korun za sezónu. Ale jakmile začnete dešťovku používat celoročně a investujete do většího systému, návratnost se výrazně zkracuje – a s pomocí dotace může být ještě rychlejší.

Jak velkou nádrž na dešťovou vodu zvolit?

Než si pořídíte nádrž na dešťovku, položte si jednoduchou otázku: Na co ji chcete používat? Pro občasné zalévání záhonů postačí menší objem. Pokud ale plánujete dešťovou vodu využívat i na splachování nebo praní, potřebujete nádrž s větší kapacitou.

Jak spočítat ideální objem?

Velikost nádrže se odvíjí především od plochy střechy, ze které vodu sbíráte, počtu osob v domácnosti a způsobu využití – jen zahrada, nebo i dům?

Obecně platí, že na 1 m² střechy naprší za rok přibližně 650 až 700 litrů vody. Z toho využijete přibližně 80 %, protože část vody se odpaří nebo přeteče mimo nádrž.

Sběr dešťové vody se vyplatí, a to nejen na zalévání zahrady.

Doporučené objemy nádrží podle využití

• Pro zahradu a občasné zalévání stačí nádrž o objemu 1 000–2 000 litrů.
• Pokud chcete vodu využít i na splachování toalet, zvažte nádrž o velikosti 3 000–5 000 litrů.
• U kombinovaného využití v domácnosti (např. zálivka, splachování, praní) a čtyřčlenné rodiny se doporučuje objem mezi 6 000 a 10 000 litry.

Nadzemní vs. podzemní nádrže

Při výběru nádrže na dešťovou vodu záleží hlavně na tom, k čemu vodu plánujete využívat a kolik prostoru máte k dispozici. Nadzemní nádrže jsou levnější, snadno se instalují a ideálně poslouží pro sezónní zálivku zahrady. Jejich objem je ale omezený a v zimě mohou zamrzat, takže nejsou vhodné pro celoroční provoz.

Podzemní nádrže se hodí tam, kde chcete dešťovku využívat celoročně a ve větším objemu, například na splachování nebo praní. Jsou skryté pod zemí, nepřekáží a voda v nich v zimě nezamrzá. Počítejte však s vyšší pořizovací cenou, nutností výkopových prací a složitější údržbou.

Samonosná, dvouplášťová nebo k obetonování?

Při výběru podzemní nádrže hraje důležitou roli nejen její objem, ale také konstrukční provedení. To ovlivňuje způsob instalace, cenu i vhodnost pro konkrétní podmínky.

Nejčastěji volenou variantou je samonosná nádrž z odolného plastu, která se pokládá do připravené jámy bez nutnosti obetonování. Je ideální do běžné, soudržné půdy, ale nehodí se do míst s výskytem spodní vody nebo nestabilním podložím.

V náročnějším terénu je lepší volit nádrž k obetonování, která odolá tlaku z okolí a dá se umístit i pod příjezdovou cestu. Je však náročnější na montáž a celkově dražší. Pro extrémní podmínky, například v místech se spodní vodou, je určená dvouplášťová nádrž. Ta se při instalaci vyplňuje betonem mezi plášti, což zajišťuje maximální stabilitu i dlouhou životnost – za cenu vyšších nákladů a složitějšího usazení.

Retenční nádrže: Jak fungují a proč nejsou jako ostatní

Na rozdíl od běžných nádrží, jež slouží primárně ke sběru dešťové vody pro domácí využití, mají retenční nádrže ještě jeden zásadní úkol – regulovat odtok srážkové vody. V období silných dešťů zadržují vodu, aby neodtekla naráz a nezatížila kanalizaci ani nezpůsobila škody na pozemku. Následně ji postupně vypouštějí zpět do okolí – do půdy, vsakovacích zařízení nebo vodních toků.

Retenční nádrže se využívají hlavně u novostaveb, kde je potřeba splnit podmínky pro nakládání s dešťovou vodou. Často mají větší objem, integrovaný přepad s regulací průtoku a bývají propojeny s dalšími prvky jako jsou vsakovací jímky či filtry.

Při výběru není otázkou jen jak vekou nádrž na dešťovku koupit, ale také jaký typ.

Dotace na nádrž na dešťovou vodu

Na pořízení nádrže na dešťovou vodu můžete v roce 2025 získat státní dotaci až 65 000 Kč. Podpora se vztahuje na základní retenční nádrže, systémy pro splachování i kombinované systémy s využitím šedé vody. Dotaci lze čerpat v rámci programu Nová zelená úsporám (Dešťovka). Kromě samotné nádrže může být součástí podpory i čerpadlo, filtry nebo rozvody vody do domu.

Investice do nádrže na dešťovou vodu dává smysl

Pomůže vám snížit náklady na vodu, plně využít přírodní zdroj a podpořit udržitelné bydlení. Klíčem je správně zvolit objem i typ nádrže a přizpůsobit ji tomu, jak vodu plánujete využívat – jen na zahradě, nebo i v domácnosti. Nezapomeňte zohlednit podmínky na pozemku a ověřit si možnosti dotace, která může výrazně snížit pořizovací náklady. Každá zachycená kapka se počítá.

Nejčastější dotazy

Jak velkou nádrž na dešťovou vodu potřebuji?

Záleží na ploše střechy, způsobu využití a počtu osob v domácnosti. Pro zálivku postačí 1 000–2 000 litrů, pro kombinované využití 6 000 a víc.

Vyplatí se nadzemní nádrž?

Ano – zejména pro sezónní zálivku. Je levná, snadno se instaluje a nevyžaduje stavební úpravy. Není ale vhodná pro zimní provoz.

Co je retenční nádrž a kdy ji potřebuji?

Retenční nádrž slouží k řízenému odtoku dešťové vody a často bývá vyžadována u novostaveb. Lze ji ale kombinovat i s využitím vody v domácnosti.

Mohu získat dotaci na jakoukoliv nádrž?

Ne. Dotace se vztahuje pouze na certifikované systémy, které musí splňovat konkrétní technické i účelové podmínky.

Lze nádrž použít i na praní nebo splachování?

Ano, pokud zvolíte vhodný objem, čerpadlo a rozvodný systém. Voda musí být přefiltrována a vedení musí být oddělené od pitné vody.