Přesahující větve a spadlé ovoce: Většina sousedů nezná zákon. Jak správně postupovat?

Komu patří ovoce spadlé nebo rostoucí ze sousedova stromu

Zákon hovoří jasně: plody patří tomu, na čím pozemku strom roste. Pokud tedy strom zasadil váš soused a celý vyrůstá na jeho pozemku, ovoce patří jemu – a to i tehdy, pokud větve přesahují na vaši stranu nebo pokud plody spadnou přes plot k vám.

Jakmile ovoce zůstává na větvích, je stále součástí stromu, tedy majetkem vlastníka stromu. A to platí bez výjimky – nelze si tedy „jen tak“ natrhat pár třešní z větve, která sahá nad vaši zahradu. Trhání ovoce ze sousedova stromu, i kdyby rostlo nad vaším pozemkem, je podle zákona přestupkem a v některých případech dokonce trestným činem krádeže.

Ovoce, které už samo spadne, však přestává být součástí stromu a stává se plodem bez vlastníka – v takovém případě může být považováno za váš majetek, ale pouze pokud spadlo na váš pozemek samovolně. Pokud je setřese vítr, déšť nebo je někdo setřese úmyslně, situace se právně komplikuje.

Ovoce na větvích přesahujících na váš pozemek

Mnoho lidí se domnívá, že pokud větve stromu zasahují nad jejich pozemek, mohou si s nimi libovolně nakládat – například natrhat si ovoce, ořezat větve bez upozornění nebo je dokonce pokácet. Jenže takto jednoduché to rozhodně není.

Trhání ovoce ze sousedova stromu je přestupkem. Sesbírat můžete jen to, které samo spadne k vám.

Podle občanského zákoníku (§ 1016 odst. 1) máte právo odstranit kořeny, větve nebo výhony rostoucí ze sousedova pozemku na váš, ale pouze pokud způsobují škodu, činí vám obtíže nebo jinak narušují užívání pozemku. Před samotným zásahem však musíte souseda písemně vyzvat, aby odstranění provedl sám, a teprve pokud tak neučiní ve lhůtě přiměřené okolnostem, smíte zakročit.

Ani tehdy si však nesmíte natrhat ovoce – to stále zůstává vlastnictvím souseda, dokud samo nespadne. Sklízet cizí plody nad vaším pozemkem je stále protiprávní, byť strom nezasadil majitel vašeho pozemku. Pokud si soused přeje, může si pro ovoce dojít – musí však žádat váš souhlas ke vstupu na pozemek.

Co je a není krádež ovoce podle zákona

Trhání ovoce ze sousedova stromu, i když větve sahají nad váš pozemek, je přestupkem – případně trestným činem krádeže, pokud škoda přesáhne 10 000 Kč. Důležité je, že ovoce na větvích stále patří vlastníkovi stromu, bez ohledu na to, kde se větve nacházejí. Spadlé ovoce (například jablka na zemi) se stává majetkem vlastníka pozemku, ale pouze pokud spadlo samo.

Naopak pokud si soused přijde pro ovoce spadlé na vaši zahradu bez vašeho svolení, dopouští se neoprávněného vstupu na cizí pozemek. V krajních případech to může být i přestupek.

Jak si poradit se sousedovým stromem a ovocem na vaší zahradě

Zákon chrání jak vaše právo na nerušené užívání pozemku, tak vlastnictví stromu a jeho plodů. Přesahující větve smíte odstranit, ale až po výzvě sousedovi. Spadlé ovoce si můžete ponechat, pokud skutečně spadlo samo. Trhání ovoce ze sousedova stromu – i když větve sahají na vaši stranu – je protiprávní. Vstup na cizí pozemek kvůli plodům je bez souhlasu zakázán. Základem všeho je slušná domluva, písemná výzva a znalost práva. Když se budete držet zákona, vyhnete se zbytečným konfliktům i pokutám.

Co když si soused přijde pro ovoce na váš pozemek

Vstup na cizí pozemek není samozřejmý ani v případě, že tam leží vaše ovoce. Zákon nedává vlastníkovi stromu právo automaticky vkročit na pozemek souseda, ani když tam spadlo jeho ovoce – a jakékoliv vstupování bez souhlasu je porušením domovní svobody, což může být i přestupkem. Pokud soused přijde bez ohlášení a začne si sbírat ovoce na vašem trávníku, máte právo jej vykázat. V případě opakovaného chování lze kontaktovat obecní úřad, případně policii.

V případě, že sousedův strom narušuje užívání pozemku, můžete požadovat nápravu.

Můžete větve a kořeny sousedova stromu sami odstranit?

Sousedův strom prorůstá na váš pozemek, jeho větve stíní zahradě, kořeny ničí trávník nebo narušují dlažbu. Můžete tedy vzít pilku a strom jednoduše ořezat? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Zákon sice zásah umožňuje, ale jen za určitých podmínek a s přísnými pravidly.

Podmínky pro odstranění přesahujících větví podle občanského zákoníku

Dle § 1016 občanského zákoníku může vlastník pozemku odstranit kořeny, větve nebo výhony, které ze sousedova pozemku přesahují na váš pozemek, ale pouze pokud:

• narušují užívání pozemku – například brání průchodu, stíní užitkové plochy nebo zasahují do konstrukcí,
• nebo působí škodu – například narušují zeď, svah, drenáže či jiné stavební nebo zahradní prvky.

Před samotným zásahem je však nutné prokazatelně vyzvat souseda, aby situaci řešil sám. Pokud tak neučiní ve lhůtě přiměřené povaze zásahu (např. týdny u větví, měsíce u kořenů), můžete větve či kořeny odstranit sami – ale jen do výšky nebo hloubky, které zasahují na váš pozemek, a bez poškození stromu jako celku.

Musíte souseda nejdřív vyzvat? A jak postupovat?

Ano – výzva je klíčová. Nejlépe ji zaslat písemně doporučeným dopisem nebo e-mailem s potvrzením doručení. Doporučuje se stručně a věcně popsat problém a navrhnout lhůtu k nápravě – ideálně mezi 15 a 30 dny, podle závažnosti.

Pokud soused nereaguje, můžete zasáhnout – ale vždy šetrně a jen na své straně.

Kdy si naopak musíte dát pozor vy

Rozhodnete-li se větve nebo kořeny odstranit bez výzvy, riskujete, že váš zásah bude považován za neoprávněný. V krajních případech by mohlo dojít i k poškození stromu, což už je právní problém – majitel může žádat náhradu škody. Zásahy, které by vedly k úhynu stromu nebo k jeho destabilizaci, jsou zakázány. Pokud například odříznete silné kořeny a strom následně spadne, nese odpovědnost ten, kdo zásah provedl.

Přesahující stromy a stín: kdy můžete požadovat jejich odstranění

Stromy na sousedově pozemku nemusejí působit problém jen kvůli větvím nebo plodům. Velmi častou příčinou sousedských sporů je zastínění pozemku – vysoké stromy omezují sluneční svit, brání růstu rostlin nebo snižují komfort užívání zahrady. I v těchto případech však zákon stanovuje jasná pravidla.

Ochrana vašeho pozemku před omezením užívání

Podle § 1013 občanského zákoníku má vlastník pozemku právo na nerušený výkon svého vlastnictví – tedy například pěstovat rostliny, užívat zahradu nebo stavět. Pokud sousedův strom dlouhodobě a zjevně omezuje užívání pozemku, může se dotčený vlastník domáhat nápravy – typicky odstranění stromu, jeho zkrácení nebo odborného zásahu.

Platí však, že omezení musí být podstatné a dlouhodobé, nikoli pouze subjektivně „nepříjemné“. Důležité je také doložit situaci – například pomocí fotografií, odborného posudku (např. dendrologického) nebo měření intenzity zastínění. Bez těchto důkazů může být vaše žádost právně neprůchodná.

Jakou roli hraje stavební zákon a místní vyhlášky

Kromě občanského zákoníku mohou do hry vstoupit také místní vyhlášky obce a stavební zákon, zejména pokud se strom nachází blízko hranice pozemků. V některých případech je stanovená minimální vzdálenost výsadby stromu od hranice, která může být například 1,5 m (u ovocných keřů) nebo až 3 m (u stromů vyšších než 3 metry). Pokud tedy soused zasadí nebo dlouhodobě ponechá strom v rozporu s těmito předpisy, můžete se domáhat jeho odstranění i přes úřady. Přestupky zpravidla řeší obecní úřad s rozšířenou působností, případně může dojít i na soud.

Často kladené otázky

Mohu si natrhat jablka z větví, které přesahují na můj pozemek?

Ne. I když větve visí nad vaším pozemkem, plody na nich patří vlastníkovi stromu. Trháním se dopouštíte přestupku nebo v některých případech i trestného činu.

Mohu si ponechat ovoce, které samo spadlo na moji zahradu?

Ano, pokud spadlo přirozeně. Pokud jste jej setřásli, stále patří sousedovi.

Mohu sousedovi ořezat větve, které přesahují na můj pozemek?

Ano, ale až po písemné výzvě. Zákrok musí být šetrný a nesmí poškodit strom jako celek.

Co dělat, když soused chodí pro ovoce na můj pozemek bez svolení?

Máte právo jej vykázat. Při opakovaném jednání můžete kontaktovat obecní úřad nebo policii.

Jak daleko od hranice může soused vysadit strom?

To určují místní vyhlášky. Obvykle platí minimální vzdálenost 1,5 až 3 metry podle typu rostliny.