Plot mezi sousedy dokáže rozdělit víc než jen pozemky. Kdo ho podle zákona platí?

Komu plot patří, kdo ho platí a kdo rozhoduje

Když mezi dvěma pozemky stojí plot, nejde jen o stavební prvek, ale často také o potenciální zdroj sousedských sporů. Málokdo reálně ví, kdo platí plot mezi sousedy, kdo ho staví nebo jak vysoký může být. Zákon sice nabízí určitá pravidla, ale ve skutečnosti záleží především na dohodě mezi sousedy – a právě ta bývá kamenem úrazu.

Společná hranice pozemků a právo stavby

Pokud se pozemky nacházejí vedle sebe a sousedé chtějí vybudovat nový plot mezi sousedy, klíčovou roli hraje to, na čí pozemek bude plot umístěn. V ideálním případě se staví přímo na hranici parcel, tedy „napůl“. To ovšem automaticky neznamená, že náklady ponesou oba sousedé rovným dílem.

Stavební zákon ani občanský zákoník nestanoví konkrétní povinnost, aby sousedé stavěli plot společně. Pokud se na výstavbě dohodnou, mohou si náklady rozdělit podle dohody. Bez souhlasu druhé strany ale nelze plot stavět přímo na hranici – stavebník ho musí posunout výhradně na svůj pozemek.

Kdo je vlastníkem plotu podle zákona?

Pokud plot vznikne výlučně na jednom pozemku, je jeho vlastníkem ten, komu tento pozemek patří. Nezáleží na tom, zda plot hraničí s jiným pozemkem nebo zda soused přispěl finančně. Vlastnictví plotu se váže na vlastnictví pozemku, kde je plot fyzicky umístěn.

Z pohledu zákona tedy může nastat i situace, kdy si jeden ze sousedů postaví vlastní plot mezi pozemky, aniž by s tím druhý musel souhlasit – pokud plot nestojí na hranici, ale celý na jeho pozemku. V takovém případě také nese veškeré náklady sám.

Plot mezi sousedy je výlučně na jednom pozemku? Pak je jeho vlastníkem majitel pozemku.

Náklady na stavbu plotu mezi sousedy

Dohoda mezi sousedy jako ideální řešení

Nejčistší cestou, jak předejít sporům, je vzájemná dohoda. Pokud sousedé plánují nový plot mezi pozemky, měli by si ujasnit dvě věci: kde přesně bude stát a kdo ho zaplatí. Pokud se rozhodnou pro stavbu plotu přesně na hranici parcel, mohou si náklady rozdělit, ale není to zákonná povinnost – vše záleží čistě na dohodě.

Dohoda může být ústní, ale ideálně by měla mít i písemnou podobu. Při větších investicích do zděného plotu nebo neobvyklých konstrukcí to pomůže předejít pozdějším nedorozuměním, např. při opravách nebo změně vlastníka nemovitosti.

Kdo platí, když dohoda není možná?

Pokud se na výstavbě sousedé nedomluví, musí si ten, kdo plot chce, hradit veškeré náklady sám. Zákon takové situace předpokládá. Pokud druhá strana nesouhlasí se stavbou plotu na společné hranici, může stavebník posunout plot na svůj pozemek – byť tím přijde o několik decimetrů prostoru. Výhodou je, že se tak stává výhradním vlastníkem plotu a druhý soused nemá nárok zasahovat do jeho podoby.

Co když ale jeden soused chce plot a druhý ho odmítá, přestože je pozemek otevřený, nezabezpečený nebo hrozí škody? V určitých případech se lze obrátit na stavební úřad, který může výstavbu plotu povolit jako ochranné opatření – například u pozemků sousedících se silnicí nebo s veřejným prostorem.

Chcete plot na společné hranici, ale soused ne? Pak jej budete muset posunout na svůj pozemek.

Jaký může být plot mezi sousedy: výška, vzhled, materiál

Co říká nový stavební zákon o výšce plotu?

Od 1. 7. 2024 vstoupila v platnost novela stavebního zákona, která upravuje i stavby oplocení. Pokud plánujete plot do výšky 2 metrů, není nutné stavební povolení ani ohlášení stavby – za předpokladu, že nestojí u veřejně přístupné komunikace nebo že nejde o zvlášť specifickou konstrukci (např. ze skla nebo kovových desek).

Pokud ale výška plotu přesáhne 2 metry, nebo se jedná o atypické řešení, musíte už požádat o povolení nebo alespoň ohlásit stavbu. Pozor také na ochranná pásma – například u silnic, železnic nebo elektrického vedení platí přísnější pravidla.

Kdy je potřeba stavební povolení

Stavební povolení potřebujete v těchto případech:

• Plot je vyšší než 2 metry
• Oplocení sousedí s veřejnou komunikací
• Plot zasahuje do ochranného pásma
• Používáte netradiční materiály či kombinace

Každý pozemek může mít svá specifika. Pokud si nejste jistí, vždy doporučujeme kontaktovat místně příslušný stavební úřad, který vám poskytne závazný výklad. Spory často vznikají i kvůli „drobnostem“ – třeba kvůli použití plechu, který může odrážet slunce do sousedních oken.

Komu patří stávající plot a kdo jej může měnit

Případy, kdy je plot pouze na „jedné“ straně

Pokud už plot mezi pozemky stojí, není vždy jasné, kdo ho vlastně postavil. Často se setkáme se situací, kdy plot stojí celý na pozemku jednoho ze sousedů – tedy několik centimetrů od hranice. V takovém případě je situace právně jednoznačná: plot je součástí pozemku a patří jeho vlastníkovi.

To znamená, že druhý soused nemá žádné právo do plotu zasahovat, měnit ho ani se k němu připojovat (např. montovat na něj vlastní konstrukce). Zároveň ale také není povinen se na jeho údržbě podílet.

Výška plotu mezi sousedy do dvou metrů nevyžaduje ani stavební povolení ani ohlášení stavby.

Jak poznat, kdo plot vlastní a kdo ho má udržovat

Pokud není jasné, kde přesně hranice pozemků probíhá, doporučuje se:

• nahlédnout do katastru nemovitostí, případně do geometrického plánu
• požádat o vytyčení hranice geodetem (přesné zaměření pozemků),
• zjistit, kdo plot postavil, a zda existuje jakákoliv dohoda o společném vlastnictví nebo údržbě.

Obecně platí, že:

• ten, na jehož pozemku plot stojí, je jeho vlastníkem,
• ten, kdo plot postavil, nese odpovědnost za jeho stav,
• údržba je povinností vlastníka, pokud se se sousedem nedohodli jinak.

Ve sporných případech může vlastnictví plotu rozhodnout soud. Výjimečně může být plot považován za tzv. spoluvlastnický, například pokud ho sousedé stavěli společně a nachází se přesně na hranici parcel. V takovém případě mají oba práva i povinnosti – a změny na plotě musí schválit oba.

Spory ohledně plotu mezi sousedy: jak je řešit

Nejčastější příčiny sousedských sporů

Plot, který má oddělovat a chránit, se často stává předmětem sporů. Mezi nejčastější příčiny sporů patří:

• Nejasné vlastnictví – není jasné, komu plot patří a kdo ho má udržovat.
• Jednostranná výstavba nebo úprava – soused postaví nebo změní plot bez souhlasu druhé strany.
• Vzhled a materiál – druhému sousedovi vadí vzhled, barva nebo typ konstrukce.
• Přesahování – část plotu zasahuje na cizí pozemek, aniž by k tomu byl právní důvod.

Ve všech těchto případech je důležité nejprve zkusit dohodu a klidné řešení. Sousedské vztahy jsou dlouhodobé a právní spor je až krajní možnost.

Kdy volat právníka a kdy stavební úřad

Pokud se se sousedem nelze domluvit a situace narušuje vaše práva, existují dvě hlavní cesty:

1. Stavební úřad – řeší situace, kdy: stavba plotu porušuje stavební zákon (např. přílišná výška, chybějící povolení), plot zasahuje do ochranného pásma, nebo ohrožuje bezpečnost nebo veřejný zájem.
2. Právník / soud – vhodné, pokud: řešíte vlastnictví plotu nebo hranice pozemku, došlo k neoprávněné výstavbě nebo přestavbě, nebo potřebujete vymáhat náhradu škody nebo donucení k opravě.

V některých případech může soud nařídit i odstranění plotu nebo jeho přemístění na správnou hranici. Doporučuje se ale nejprve využít i mediaci – tedy nezávislého prostředníka, který pomůže sousedům najít kompromis.

Nejčastější dotazy

Kdo platí plot mezi sousedy, když se jeden rozhodne stavět?

Pokud nedojde k dohodě, nese náklady ten, kdo plot staví. Soused nemá povinnost přispívat.

Kdo je vlastníkem plotu mezi pozemky?

Vlastníkem je ten, na jehož pozemku plot fyzicky stojí – tedy i tehdy, když se dotýká hranice, ale nestojí přesně na ní.

Jak vysoký může být plot mezi sousedy bez povolení?

Do výšky 2 metrů není potřeba povolení ani ohlášení, pokud nejsou dána specifická omezení (např. blízkost silnice).

Musí se soused podílet na opravě starého plotu?

Pouze pokud jde o spoluvlastnický plot nebo existuje dohoda mezi sousedy. Jinak je údržba na vlastníkovi.

Mohu změnit vzhled plotu mezi pozemky bez souhlasu souseda?

Jen pokud je plot na vašem pozemku a není spoluvlastnický. U společného plotu je nutný souhlas obou stran.