Pokuty za dešťovou vodu a vsakování

Kdo platí za dešťovou vodu

Stočné je platba za odvádění a čištění odpadní vody. Za srážkovou vodu, tedy déšť a tající sníh, se stočné platí tehdy, když ji odvádíte do veřejné kanalizace. Zákon ale hned vyjmenovává, na co se to nevztahuje. Podle § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 274/2001 Sb.) se povinnost platit za odvádění srážkových vod nevztahuje mimo jiné na „plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti“. To je odpověď na otázku, kdy se nemusí platit stočné za dešťovku:

• 0 Kč za dešťovou vodu z rodinného domu,
• 0 Kč za bytový dům a jeho společenství vlastníků,
• platí se jen za plochy, které neslouží bydlení – typicky za provozovny, kanceláře a obchody. U domu s ordinací nebo obchodem v přízemí jde o nebytovou část.

Poplatek za dešťovou vodu je tedy věcí firem, úřadů a smíšených domů. Běžné domácnosti se netýká a neplatil se ani před rokem 2026. Vodné a stočné za vodu z kohoutku platíte samozřejmě dál – to je jiná položka.

Jak se srážkové stočné počítá, když ho platíte

Pokud máte v domě provozovnu, vodárna vám účtuje srážky podle vzorce z přílohy č. 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Plocha se vynásobí odtokovým součinitelem (jak velkou část deště povrch pustí do kanalizace) a pak dlouhodobým srážkovým normálem, tedy průměrným ročním úhrnem srážek v místě. Od roku 2022 se používá normál Českého hydrometeorologického ústavu za roky 1991–2020.

Součinitele podle druhu plochy:

• 0,9 střechy s nepropustnou vrstvou, asfalt, beton, zámková dlažba,
• 0,6 vegetační střecha se souvrstvím 5–10 cm,
• 0,4 propustné zpevněné plochy, třeba štěrk nebo dlažba se širokými spárami,
• 0,3 vegetační střecha 11–30 cm,
• 0,1 vegetační střecha od 31 cm,
• 0,05 zahrady, trávníky a zatravňovací tvárnice.

Modelový výpočet: zpoplatněná část je 200 m² střechy a dvora se součinitelem 0,9, tedy 180 m² takzvané redukované plochy. Při modelovém normálu 0,5 m³ na m² za rok (Praha-Ruzyně má podle ČHMÚ normál kolem 490 mm) odtéká do kanalizace 90 m³ ročně. Při ceně stočného Pražských vodovodů a kanalizací pro rok 2026 79,34 Kč za m³ s DPH to dělá zhruba 7 140 Kč za rok. U čistě obytného domu je tato položka 0 Kč.

Dešťovka na splachování: tady se stočné platí

V jednom případě stočné za dešťovou vodu opravdu zaplatíte, a to když dešťovou vodou splachujete záchod a ta odtéká do kanalizace jako odpadní voda. Odkud přitekla, už nerozhoduje. Ustanovení § 19 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích na to pamatuje: když máte kromě vodovodu i jiný zdroj vody, počítá se stočné podle směrných čísel roční potřeby vody, nebo se k odběru z vodovodu připočte voda z dalšího zdroje, kterou vodárna měří. Nejde o pokutu. Jde o poctivé vyúčtování.

Pro vás z toho plyne jediné: úspora z nádrže na dešťovou vodu je u zalévání zahrady jiná než u splachování. Na zalévání ušetříte vodné i stočné, na splachování jen vodné. Stočné za vodu, která odteče do kanalizace, zaplatíte stejně.

Kde pokuta opravdu hrozí

Skutečné riziko se skrývá v tom, kam okap vede. Kanalizace je dvojího druhu a § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je rozlišuje takto:

• jednotná kanalizace odvádí splašky i dešťovou vodu společně,
• oddílná kanalizace má splaškovou a dešťovou stoku zvlášť.

U oddílné kanalizace nesmí dešťová voda do splaškové stoky. Když tam teče, přetěžuje čistírnu a při silném dešti může stoka přetéct. Odvod dešťové vody z domu proto musí odpovídat kanalizačnímu řádu, tedy pravidlům, která pro danou síť schválil vodoprávní úřad, a smlouvě o odvádění odpadních vod.

Jak se chybné napojení pozná? Vodárny používají kouřovou zkoušku. Do splaškové stoky vženou neškodnou umělou mlhu a pokud je okap zaústěný špatně, mlha vyjde z okapového svodu nebo z dvorní vpusti. Pražské vodovody a kanalizace takto prověřily přes 20 km stok v okrajových částech Prahy a našly 13 chybně napojených přípojek. Kontrola proběhla bez účasti majitelů a bez zásahu do jejich majetku.

Sankce podle zákona o vodovodech a kanalizacích (sazby jsou horními hranicemi, ne běžně ukládanými částkami):

• až 100 000 Kč za odvádění odpadních vod v rozporu s kanalizačním řádem nebo se smlouvou (§ 32 odst. 5 písm. f) a odst. 7 písm. c)),
• až 50 000 Kč za neoprávněné vypouštění, tedy bez písemné smlouvy nebo v rozporu s ní (§ 32 odst. 5 písm. c) a odst. 7 písm. b)),
• náhrada ztrát vlastníkovi kanalizace navíc k pokutě (§ 10 odst. 3),
• až dvojnásobek horní hranice, když se přestupek opakuje do 12 měsíců od nabytí právní moci předchozího rozhodnutí (§ 34 odst. 1).

Přestupek projednává stavební úřad (§ 34 odst. 2). Pro podnikatele a firmy platí stejné horní sazby, jen v § 33. Doložený případ, kdy by takovou pokutu dostala domácnost, jsme nenašli. Oprava svodu vás ale vyjde levněji než jakékoli řízení.

Zakopaná nádrž a „2 miliony“: odkud to číslo je

Sud pod okapem stavbou není a povolení nepotřebuje. Jinak je to s nádrží zakopanou do země. Ta stavbou je. Jak ji stavební zákon zařadí, záleží na velikosti a umístění. Příloha č. 1 stavebního zákona vyjmenovává drobné stavby bez povolení, příloha č. 2 mezi jednoduchými stavbami, které povolení vyžadují, uvádí „podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a do 3 m hloubky“, pokud nejde o stavby technické infrastruktury. Zda k nim patří i domovní podzemní nádrž, zákon výslovně neuvádí. Než začnete kopat, zeptejte se na stavebním úřadě a odpověď si nechte dát písemně.

A odkud jsou ty dva miliony? § 301 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. c) stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) dovoluje uložit až 2 000 000 Kč tomu, kdo provede záměr bez povolení, které zákon vyžaduje. Platí to pro garáž, přístavbu i opěrnou zeď. Ve zvláště chráněném území nebo v ochranném pásmu je strop dokonce 4 000 000 Kč. Pokuta za dešťovou vodu v zákoně není. Pokutuje se nepovolená stavba a horní sazba neříká nic o tom, kolik úřad skutečně uloží.

Vsakování dešťové vody

Vsakování dešťové vody je jádrem celé věci a týká se toho, kdo staví. Podle § 5 odst. 3 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) musí stavebník omezit odtok srážkové vody ze stavby v tomto pořadí:

1. Akumulace a využití, případně vsakování na pozemku nebo výpar.
2. Zadržení a řízené odvádění, když žádný ze způsobů v prvním bodě není možný nebo nestačí. Kombinace je dovolená.

Bez splnění této podmínky úřad nesmí povolit stavbu, změnu stavby před dokončením ani užívání stavby a nesmí vydat dodatečné povolení. Sankcí je tedy nepovolení, ne pokuta. Obdobné pořadí má i § 140 odst. 3 písm. c) stavebního zákona pro vymezení stavebního pozemku: nejdřív akumulace, vsakování nebo výpar, pak dešťová kanalizace do vod povrchových a teprve nakonec regulované odvádění do jednotné kanalizace. Co to znamená pro stavebníky v praxi, popisujeme v článku o novele stavebního zákona 2026.

Vsakování dešťové vody na pozemku se tedy řeší u nových staveb a změn. Dům zkolaudovaný s okapy do kanalizace, která to dovoluje, nikdo zpětně přestavovat nenutí.

Možná i vás někdo strašil pravidlem, že 40 % pozemku musí vsakovat. Takový poměr stál ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., která byla zrušena k 1. 1. 2024, a nová vyhláška o požadavcích na výstavbu ho nepřevzala. Vsakovací plocha se v novém stavebním zákoně objevuje jinde: drobná stavba do 40 m² na pozemku rodinného domu smí stát bez povolení, jen když po jejím umístění zůstane nejméně 50 % pozemku schopného vsakovat dešťovou vodu.

Když voda teče k sousedovi

Dešťová voda od souseda je nejčastějším důvodem sporů kolem srážek. Úřad ho neřeší a pokuta za něj nehrozí. Rozhoduje dohoda, případně soud.

• Stavba souseda: podle § 1019 odst. 1 občanského zákoníku můžete požadovat, aby soused upravil stavbu a voda z ní na váš pozemek nestékala ani nepadal sníh nebo led.
• Přirozený odtok: když voda stéká z výše položeného pozemku sama od sebe, třeba po dešti nebo při oblevě, úpravu sousedova pozemku požadovat nemůžete.
• Svedená voda: § 1013 odst. 1 zakazuje přímo přivádět imise (vodu, kouř, hluk a podobné vlivy) na cizí pozemek, a to bez ohledu na jejich míru. Okap namířený k plotu je jiný případ než svah.
• Nová stavba: § 11 odst. 4 vyhlášky č. 146/2024 Sb. vyžaduje umístit stavbu tak, aby z ní srážková voda nestékala a sníh nepadal na sousední pozemek.

Platí to i obráceně. Když svedete okapy k sousedovi, abyste ulevili vlastní kanalizaci, nic neušetříte. Vyměníte stočné, které stejně neplatíte, za sousedský spor.

Kupujete dům? 5 otázek o odvodu a vsakování dešťové vody

Špatně vyřešený odvod dešťové vody i nepovolená nádrž přecházejí s domem na nového majitele. Přestupek podle § 32 odst. 5 písm. f) spáchá ten, kdo vodu v rozporu s kanalizačním řádem odvádí, tedy po koupi vy. Nápravu, náhradu ztrát i jednání s úřadem budete řešit vy. Proto se ptejte předem:

1. Kam vedou okapy? Do kanalizace, do vsakovacího objektu, nebo na terén? Podívejte se na svody a zeptejte se prodávajícího přímo.
2. Je kanalizace v ulici jednotná, nebo oddílná? Odpoví provozovatel kanalizace nebo obecní úřad. U oddílné nesmí dešťovka do splaškové přípojky.
3. Existuje smlouva o odvádění odpadních vod a co v ní stojí o srážkách? Pokud dům odvádí srážky do jednotné kanalizace a neměří je, musí být výpočet jejich množství ve smlouvě uveden (§ 19 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích).
4. Je podzemní nádrž nebo vsakovací objekt v dokumentaci stavby? Pokud chybí dokumentace k celému domu, řešením bývá pasport stavby. Nádrž, kterou nikdo nepovolil, řešte s prodávajícím ještě před podpisem.
5. Je v domě nebytový prostor? Pak počítejte se srážkovým stočným v provozních nákladech a chtějte vidět poslední vyúčtování.

Část odpovědí dohledáte i bez prodávajícího. V NEMO Reportu najdete mimo jiné údaje o inženýrských sítích včetně vodovodu a kanalizace a výňatek z územního plánu. Jestli je okap napojený správně, z podkladů nezjistíte. Na to je prohlídka a otázka číslo jedna.

Déšť je zadarmo, drahý je jen okap, který vede jinam, než má

Strach z pokut za sběr dešťovky je zbytečný. Otázka, kdy se nemusí platit stočné, má pro domácnosti jednoduchou odpověď: za déšť z domu nikdy. Sud pod okapem nikoho nezajímá a milionové částky patří k černým stavbám obecně. Skutečné riziko má dvě podoby: dešťový svod zaústěný do splaškové stoky a nádrž v zemi bez povolení. Vsakování dešťové vody budete řešit až ve chvíli, kdy budete stavět nebo přestavovat.

Obojí se dá zjistit dřív, než dům koupíte. Pět otázek výše vám zabere jednu prohlídku a pár e-mailů. Pozdější spor s vodárnou nebo stavebním úřadem vás bude stát víc času i peněz.

Časté otázky

Musím platit stočné za dešťovou vodu z rodinného domu?

Ne. Ustanovení § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. vyjímá z povinnosti platit za odvádění srážkových vod plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácnosti. Za déšť ze střechy rodinného domu tedy stočné neplatíte, i když okapy vedou do veřejné kanalizace. Vodné a stočné za vodu z vodovodu platíte dál. Výjimkou je část domu, která slouží podnikání, třeba ordinace nebo obchod. Za tu vodárna srážky účtuje podle vzorce z vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Potřebuji povolení na sud nebo nadzemní nádrž na dešťovou vodu?

Na sud pod okapem ne, ten stavbou není. U větší nadzemní nádrže záleží na jejím provedení, proto si to raději ověřte na stavebním úřadě. Jiná situace nastává u nádrže zakopané do země, která stavbou je. Podle velikosti a umístění může jít o jednoduchou stavbu, u níž stavební zákon povolení vyžaduje. Před výkopem se proto zeptejte na stavebním úřadě a odpověď si nechte dát písemně. Za záměr provedený bez potřebného povolení hrozí pokuta podle § 301 stavebního zákona.

Může mi vodárna přijít zkontrolovat okapy?

Provozovatel kanalizace kontroluje hlavně vlastní stokovou síť. Chybně napojené okapy odhaluje kouřovou zkouškou: do splaškové stoky vžene neškodnou mlhu a sleduje, kde vyjde ven. Pražské vodovody a kanalizace takto prošly přes 20 km stok a našly 13 chybných přípojek – bez vstupu na pozemky majitelů. Když se chybné napojení prokáže, hrozí pokuta až 100 000 Kč a náhrada ztrát vlastníkovi kanalizace.

Platí SVJ za dešťovou vodu ze střechy bytového domu?

Ne, pokud dům slouží k bydlení. Bytový dům patří mezi plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení, na které se osvobození podle § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích vztahuje. Pokud jsou v domě nebytové prostory k podnikání, například obchod v přízemí, může vodárna účtovat srážky za jejich podíl. Poplatek za dešťovou vodu se pak týká jen této části domu. Způsob výpočtu musí být uvedený ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

Co když mi na pozemek teče dešťová voda od souseda?

Záleží na tom, odkud voda teče. Když stéká ze sousedovy stavby, například ze střechy nebo okapu, můžete podle § 1019 odst. 1 občanského zákoníku požadovat, aby ji soused upravil. Když stéká přirozeně z výše položeného pozemku po dešti nebo při oblevě, úpravu sousedova pozemku požadovat nemůžete. Nejdřív zkuste dohodu, až potom soud. Úřad v tomto sporu nerozhoduje a pokuta za něj nehrozí.