Katastrální mapy a ortofoto nesedí? Zjistěte, jak v nich číst
Digitalizace katastru přinesla vyšší dostupnost i přesnost údajů o pozemcích, ale zároveň vyvolala nové otázky. Mnozí vlastníci si všimli, že katastrální mapa a ortofoto nesedí. Jak je možné, že dva oficiální zdroje ukazují jinou polohu hranic? Vysvětlíme, proč k nesouladu dochází, jak s ním pracovat a kdy je nutné řešit spor s katastrálním úřadem.

Obsah
Co znamená digitalizace katastru nemovitostí
Digitalizace katastru znamená převod papírových katastrálních map do elektronické podoby. Tento proces odstartoval v České republice už v 90. letech a trvá dodnes. Cílem bylo sjednotit, zpřesnit a zjednodušit přístup k údajům o nemovitostech, jejich hranicích a vlastnících.
Díky digitalizaci dnes máme možnost nahlížet do katastru online, sledovat změny v reálném čase a snadněji porovnávat údaje z různých typů map – například katastrálních a ortofotomap. Právě zde však vzniká jeden z nejčastějších problémů: nesoulad mezi digitalizovanou mapou a skutečným stavem v terénu.
Přechod z analogových na digitální katastrální mapy
Před digitalizací existovaly katastrální mapy pouze v papírové podobě, často kreslené ručně, bez jednotného měřítka a s různou úrovní přesnosti. Každý katastrální úřad spravoval své mapy samostatně a bez centrální databáze.
Při digitalizaci se tyto historické mapy přepisovaly do digitální formy. Mnoho údajů ale nebylo možné jednoduše „překopírovat“ – chyběly přesné souřadnice, okraje parcel nebyly jednoznačně definované, některé pozemky v mapách ani neexistovaly. Vznikly tak různé stupně přesnosti digitalizovaných katastrálních map, což je důležitý klíč k pochopení dnešních neshod.
Jak se digitalizace dotkla starých map a pozemkových knih
Digitalizace se netýkala jen samotných map, ale i dalších dokumentů – zejména pozemkových knih, které evidovaly vlastnické vztahy před vznikem jednotného katastru nemovitostí v roce 1964. Tyto záznamy často odkazovaly na parcelní čísla, která už dnes neexistují nebo se změnila.
Při převodu do nového systému docházelo k chybám, nesprávným převodům výměr nebo nejasným určením hranic. Právě v těchto historických „zbytcích“ dnes často leží kořen problému – například když ortofotomapa ukazuje jinou hranici, než jaká je zakreslena v katastrální mapě.
Digitalizace stavebního řízení slibuje rychlejší, transparentnější a levnější procesy – a pro mnoho občanů také konec zdlouhavého papírování. Jenže realita je komplikovanější. Přinášíme přehled toho, co již funguje, co se nedaří a kolik to celé stojí.
Proč nesedí hranice v katastrální a ortofoto mapě
Pokud jste někdy porovnávali katastrální mapu s ortofotomapou, možná vás překvapilo, že hranice pozemku „utíkají“ – a to i o několik metrů. Tento jev je běžnější, než by se mohlo zdát – a má několik příčin.
Rozdílná přesnost – metry, které mohou rozhodnout
Zatímco ortofotomapa je tvořena leteckými snímky zpracovanými pomocí GPS, katastrální mapa vznikla často digitalizací historických podkladů, které nemají jednotný referenční systém. Ortofoto mapy mají zpravidla přesnost v řádu decimetrů, zatímco staré katastrální mapy – i po digitalizaci – mohou vykazovat odchylky v metrech.
Rozdíl mezi mapami tak není chybou systému, ale důsledkem odlišné metodiky a historie jejich vzniku. Katastrální mapa primárně určuje vlastnické hranice, ortofotomapa zachycuje aktuální podobu terénu. Každá mapa tak slouží jinému účelu a nelze očekávat jejich úplnou shodu.

Ortofotomapa zachycuje aktuální podobu terénu a nemá právní váhu.
Zdroje nesrovnalostí: chyby z minulosti, rozdíly v měřítku i souřadnicích
Nesrovnalosti mezi ortofotomapou a katastrální mapou často pramení z historických chyb v měření – staré mapy byly kresleny ručně a bez přesné techniky. Svou roli hraje i rozdílná referenční soustava, kdy ortofotomapy využívají globální systémy, zatímco katastr často stojí na starších lokálních základech. Nepřesnosti může způsobit i nepřesná digitalizace, například při převodu starých map do digitální podoby. Pamatujte, že ortofotomapa, byť působí přesněji, nemá právní váhu. Rozhodující pro vlastnictví zůstává zápis v katastru a hranice v katastrální mapě.
Co dělat, když zjistíte nesoulad mezi mapami
Zjistili jste, že váš pozemek „zasahuje“ do sousedova pole na ortofotomapě, zatímco v katastrální mapě vypadá vše v pořádku? Taková situace bývá stresující – zvlášť pokud se chystáte stavět, prodávat nebo řešíte sousedský spor. Naštěstí existují konkrétní kroky, jak si informace ověřit a případně řešit nesrovnalosti.
Jak prověřit aktuální stav v katastru
Prvním krokem by mělo být ověření stavu v katastru nemovitostí:
- Navštivte aplikaci Nahlížení do KN.
- Vyhledejte parcelu dle čísla nebo adresy.
- Zkontrolujte aktuální zákres v katastrální mapě, výměru i typ vlastnictví.
Dále doporučujeme porovnat tyto údaje s ortofotomapou na webu ČÚZK, případně se záznamy ve stavební dokumentaci nebo kupní smlouvě. Pokud nesrovnalosti přetrvávají, může být vhodné obrátit se na odborníka – například geodeta.
Spor o hranice pozemku po digitalizaci – jak postupovat
Pokud dojde ke sporu se sousedem, např. kvůli oplocení nebo výstavbě na „sporné“ hranici, platí několik základních pravidel:
- Ortofotomapa nemá právní váhu – rozhodující je zápis v katastru.
- Geometrický plán zpracovaný autorizovaným geodetem může vyjasnit hranice a slouží jako podklad pro změnu v katastru.
- Pokud spor nelze vyřešit dohodou, je možné obrátit se na soud, případně využít služeb mediátora.
V případě zásadních nesrovnalostí můžete také podat návrh na opravu chyby v katastru, zejména pokud existují důkazy, že k chybě došlo během digitalizace nebo zápisu vlastnického práva.
Jak digitalizace pozemků ovlivňuje daňové přiznání
Digitalizace pozemků může mít dopad i na výpočet daně z nemovitých věcí. Pokud se po digitalizaci změní výměra parcely – a to i nepatrně – vzniká povinnost podat nové daňové přiznání. Nezáleží na tom, že vlastníte stále stejný pozemek. Finanční úřad vychází z údajů v katastru, a pokud se změna projeví v následujícím roce, jste povinni ji do 31. ledna přiznat.
Změnu výměry obvykle iniciuje:
- geometrický plán při dělení nebo scelování pozemků,
- oprava chyby v katastru po digitalizaci,
- nebo aktualizace způsobu využití pozemku (např. z orné půdy na zahradu).

Rozdíl mezi mapami není chybou systému, ale důsledkem odlišné metodiky.
Praktické rady pro vlastníky pozemků a nemovitostí
- Neberte ortofotomapu jako důkaz – i když se může zdát přesnější, právní závaznost má pouze katastrální mapa vedená v KN.
- Ověřujte si přesnost své parcely – zvlášť pokud se chystáte stavět, prodávat, oplotit nebo jednat se sousedem.
- Sledujte změny v digitálních mapách – i malý posun hranice může mít dopad na výměru, právní jistotu a daňové povinnosti.
- Zajistěte si geometrický plán – při jakékoli pochybnosti o hranicích nechte vyhotovit nový geometrický plán od autorizovaného geodeta.
- Komunikujte se sousedy – pokud hranice není zřejmá nebo došlo ke změně po digitalizaci, snažte se dohodnout, ideálně písemně.
- Nespěchejte s opravou v katastru – ne každá odchylka nutně vyžaduje zásah. Pokud vás nikdo neupozornil na problém, raději vše konzultujte s odborníkem.
- Zkontrolujte si, zda nemáte povinnost podat nové daňové přiznání – změny ve výměře po digitalizaci mohou tuto povinnost spustit automaticky.
Co nám digitalizace katastru přinesla a vzala
Digitalizace katastru nemovitostí byla zásadním krokem směrem k modernizaci správy majetku v České republice. Přinesla transparentnost, snazší dostupnost údajů a možnost online ověřování vlastnických vztahů i hranic pozemků. Zároveň ale odhalila historické nepřesnosti a rozpory, které dříve zůstávaly skryté pod papírovou vrstvou.
Rozdíly mezi ortofotomapou a katastrální mapou nejsou výjimkou, ale důsledkem rozdílných metodik, měřítek a přesnosti. Vlastníci pozemků by proto měli být obezřetní, ať už plánují stavbu, prodej nebo jen chtějí mít v pořádku daňové přiznání.
Základem je vědět, kde se informace rozcházejí – a hlavně, které z nich mají právní váhu. A nejste-li si jistí? Obraťte se na odborníky, kteří vám pomohou předejít zbytečným sporům i finančním ztrátám.
Často kladené otázky
Proč se liší hranice pozemku v katastrální a ortofotomapě?
K rozdílům dochází kvůli odlišné přesnosti a způsobu vzniku obou map – ortofotomapa je letecký snímek, zatímco katastrální mapa je právní dokument, často převzatý z historických podkladů.
Mohu se spoléhat na ortofotomapu při plánování stavby?
Ne. Ortofotomapa je orientační nástroj, ale nemá právní závaznost. Před stavbou doporučujeme ověřit hranice pomocí aktuálního geometrického plánu.
Co dělat, když se moje parcela po digitalizaci zmenšila?
Nejprve si ověřte, zda změna není pouze vizuální. Pokud se výměra skutečně změnila, kontaktujte katastrální úřad nebo geodeta. Může být nutné aktualizovat daňové přiznání.
Kdy musím podat nové daňové přiznání kvůli změně v katastru?
Do konce ledna následujícího roku, pokud došlo ke změně výměry, druhu nebo využití pozemku. Sledujte výpis z KN nebo se informujte na finančním úřadě.
Mohu požádat o opravu katastrální mapy, když nesedí s realitou?
Ano, ale jen pokud existuje oprávněný důvod – například chyba při digitalizaci. V takovém případě je nutné doložit geometrický plán nebo jiné podklady.